Na začátku roku 2020 budete na trh uvádět nový typ světel, v čem budou inovativní?

Půjde o první sérii světel, u kterých budeme schopní upravovat světlo automaticky. Všechny naše systémy doteď fungovaly tak, že k nim měl člověk ovládač, ale za čas ho přestane bavit neustále hlídat nastavení, zapomene i, že systém ovladač a užitečné funkce vlastně má. Něco si nastaví a žije v tom. A tomu jsme chtěli předejít: proto jsme si jako záměr dali udělat systém inteligentní, aby dokázal co nejlépe přizpůsobovat světlo potřebám uživatele – automaticky. Navázali jsme spolupráci s Vysokým učením technickým a vyvinuli jsme senzor chromatičnosti. Měříme chromatičnost uvnitř místnosti, venku, servery počasí nám řeknou, jestli sněží či prší; a na základě těchto faktorů regulujeme chromatičnost a intenzitu jasu v místnosti automaticky. Dalším krokem bude aplikace umělé inteligence. Zjednodušeně řečeno zjistíme, kdo se v místnosti jak hýbe, jak si svítí váš soused, jak si svítí lidé v jiných městech, porovnáme to s vaším profilem a s tím, jak svítíte vy, a podle algoritmu vám vrátíme optimální světlo.

Dá se popsat, jak optimální světlo vypadá?

Jde o to, aby podporovalo váš cirkadiánní biorytmus. Lidé jsou od dávných věků navyklí, že světlo má během dne různé podoby. Ráno se vzbudíte a světlo je takové oranžové, růžové, zkrátka teplé s narůstající intenzitou. Potom pracujete, což tenkrát znamenalo jít někam na pole, na ostré světlo, laděné spíše do studenějších odstínů s velkým poměrem složky modrého světla. Na oběd se lidé schovali někam do stínu, to znamená, že světlu snížili intenzitu a byli zase spíše v těch teplejších odstínech, a pak šli opět pracovat a vrátili se do toho plného světla. A večer se začalo stmívat, čili jsme znovu u nižší intenzity a teplých tónů s velkým poměrem červené složky světla. A to je to, co teď poskytujeme našim zákazníkům. Zkrátka: modré světlo zvyšuje hladinu kortizolu, serotoninu, testosteronu, dopaminu, adrenalinu a dalších hormonů, což jsou hormony bdělosti, efektivity, štěstí, a když ho nahradí červené světlo (to jsou ty večerní ohně, louče), startuje produkce spánkového hormonu melatoninu.

Pokud budou vaše světla fungovat na bázi umělé inteligence, budou tedy schopná poznat, že pracuji dlouho do večera, a tím pádem mi tam nepošlou červené světlo tak brzy jako ostatním lidem…

Přesně tak, budete se v místnosti více hýbat, takže budeme vědět, že jste aktivní, a posvítíme vám víc tím modrým světlem, abychom vás ještě neuspali. Jakmile se hýbat přestanete, přejdeme do žlutých tónů, světla ztlumíme a tím vás odvedeme do postele. Teď pracujeme na projektu spojeném s velkým mezinárodním výzkumem, při kterém budeme měřit chování tisíce lidí z různých států, a podle toho se bude systém učit vytvářet algoritmus. Do budoucna bychom chtěli umět počítat lidi v místnosti, snímat mimiku, gesta, umět z toho odečítat emoce a hormonální hladiny člověka a přizpůsobovat tomu intenzitu a chromatičnost. Díky tomu, že jsme aktuálně zapojení v evropském projektu pro výzkum a inovace Horizon, jsme hodně propojení i se zahraničními firmami, které mají skvělé technologie a mají zájem spolupracovat s námi na dalším vývoji.

Nedávno jste modernizovali osvětlení v ořechovské mateřské škole – tam ale děti přece nepracují, jakým způsobem tedy světlo funguje na ně?

Shodou okolností jsem tam právě školil personál a vysvětloval jsem jim, že jde o to přizpůsobit se potřebám dětí. Ráno potřebují být v klidu, aby předání proběhlo v pohodě, aby se odpoutaly od rodičů, takže instrukce zněly svítit při příchodu dětem teplejším světlem s 50–70% intenzitou, aby se umocňoval pocit pohody. Zhruba kolem deváté startuje režim vzdělávání a je potřeba, aby se děti začaly soustředit, takže se světlo přepne do studenějšího tónu. A právě to modré světlo, o kterém všichni říkají, že je špatné, ale já tvrdím, že bychom bez něj nemohli žít, způsobí, že se u dětí zvedne hladina kortizolu, serotoninu a dalších hormonů a začnou se zajímat a soustředit. Když jsme to ve školce zkoušeli, děti si hrály na zemi, a jak se světlo měnilo do studena a nabíralo intenzitu, začaly se zvedat ze země, dívat po místnosti, kolem sebe, začaly zkrátka být aktivní. Na oběd je zase potřebujete zklidnit, takže jim dáte 3–4 tisíce Kelvinů a ztlumíte intenzitu na 50 %, čímž už je nastavíte i na odpolední spánek. A protože to nejsou dospělí lidé, kteří pracují, po probuzení jim budou stačit 4 tisíce kelvinů a 70 %, aby si hrály, než si pro ně přijdou rodiče. Kdyby to byla firma, do půl páté bychom nechali studený režim, a pak bychom lidi poslali domů prostě tím, že bychom to ztlumili. Na dětech se dá velmi krásně pozorovat, jak je světlo důležité a jdou za ním, u dospělých už je to horší, ti už mnohdy neřeknou, jak se doopravdy cítí.

Nechtěli jsme nabízet světla s draky

Na začátku Vaše firma světla pouze prodávala – co Vás přivedlo k tomu, že jste začali nové systémy sami vyvíjet?

Začali jsme v roce 2009 jako malá firmička, prvního půl roku jsem v ní byl sám, pak jsme byli tři, pět, deset, až nás nakonec bylo 25. Z počátku jsme se věnovali bezpečnostním systémům. Nakonec jsem si ale z oblasti elektroniky vybral jinou oblast, světla – už proto, že bezpečnostní systémy potřebuje jen ten, kdo má strach, že ho vykradou, ale svítit si musí doslova každý. V té době, kolem roku 2011, byl navíc velký boom LED technologií, které jsme začali prodávat. Odjel jsem do Číny a tam se mi povedl malý zázrak, narazit na veletrhu mezi tisíci firmami na tu jednu dobrou, kvalitní, s vlastní myšlenkou – s jejím majitelem jsme se domluvili a začali tady v Evropě prodávat jeho chytrá světla DALEN, kde už měníte chromatičnost a intenzitu. Troufnu si říct, že jsme je k tomu prodávali chytře. Vytvořili jsme si prodejní strategii, jak světlo představit zákazníkovi, jak školit personál v obchodech, a podařilo se nám to tak dobře, že DALEN během půl roku tvořil 50 % našeho obratu. Naším hlavním segmentem ale byly domácnosti a já jsem měl v úmyslu obsáhnout i velké projekty a státní zakázky. Dva roky jsem se snažil s čínskou firmou domluvit, aby nám světla upravila pro striktní evropské parametry a potřeby zákazníků, ale pak jsem vyhodnotil, že se toho nejspíš nikdy nedočkám: že je pro ně evropský design laciný a přizpůsobovat se evropským parametrům nepotřebují, protože mezitím asijský trh vyrostl natolik, že zastínil Evropu jako odbytiště.

Co bylo potřeba pro evropský trh dělat jinak?

Na jedné straně to byla otázka designu. Jsme zaměření na jednoduchý design, čisté linie. Minimalismus. Kdežto pro Číňany, když na tom není gravírovaný dráček, tak to není ono. Ale my jsme chtěli zasáhnout co největší oblast trhu, dostat zdravé světlo k co nejvíce lidem, a k tomu jsme potřebovali být designově neutrální. A pak samozřejmě bylo nutné adaptovat osvětlení do systémů řízení chytrých budov. V roce 2016 jsme zažádali o první grant na Technologickou agenturu ČR, získali jsme ho a začali jsme vyvíjet inteligentní svítidlo, vyráběné v Česku a respektující české a evropské standardy. Dnes máme v tomto oboru velký technologický náskok, přednášíme o něm dokonce na konferencích, na seminářích doma i v zahraničí.

V tom, o čem jsme dosud mluvili, je vlastně shrnutý vývoj inteligentního osvětlení za posledních deset let. Dá se predikovat, co budou světla umět za další dekádu?

Snad všechny predikce trhu mám načtené a podle jednoho průzkumu by už v roce 2024 měla být polovina nových světelných instalací inteligentních. Proto i my chceme například do roku 2022 na trh uvést světla s umělou inteligencí, abychom byli schopní ty zvyšující se požadavky pokrývat. Chceme to dělat komplexně a dobře, teď ještě aby se nám to povedlo.

S otevřenou pusou

Programem MBA jste prošel až několik let potom, co jste měl firmu – co vás k tomu přimělo?

Vlastně mě do toho naverbovala manželka. Taky si v tu dobu dodělávala vysokou a mě obecně hodně baví se vzdělávat, pořád chodím na nějaké kurzy. Když jsem začal podnikat, říkal jsem si, že by to všechno šlo dělat lépe. A že to buď budu vymýšlet do konce života sám, nebo půjdu na MBA a tam se všechno dozvím. A pak mi to studium opravdu mnoho dalo, vždycky jsem seděl s otevřenou pusou, snad si toho nikdo nevšiml. Dočista jsem se v tom našel a byznys, který jsem dělal, tím byl úplně akcelerovaný.

A dneska máte na Sambu ještě nějakou vazbu? Účastníte se například nějakých akcí?

Chodím na ně hrozně rád a nejradši bych přišel na každou. Vždycky se vrátím do časů MBA, které mě neuvěřitelně bavily, a ta setkání mě pokaždé úplně nakopnou.

Děkujeme za rozhovor!

Kontakt na Jaroslava Sochora:
tel. ‭‭+420 606 734 572
sochor@esyst.cz

otázky: Radka Loukotová
foto: Míša Lípová