Leo Vaněk: Výzvy a úspěchy...

Leo Vaněk: Výzvy a úspěchy regionálního ředitele banky

Leo Vaněk působí již přes šest let na pozici regionálního ředitele Equa Bank. Při této náročné práci, kdy má na odpovědnost za rozvoj poboček v Jihomoravském kraji, je Leo i studentem první skupiny manažerského vzdělávácího programu MBA, organizovaného SAMBA.

Od roku 2011 působíš jako regionální ředitel Equa bank. Můžeš nám přiblížit co je náplní tvé práce?

Jsem zodpovědný za chod pobočkové sítě v regionu. Prakticky to obnáší vše od budování nových poboček přes jejich personální obsazení až po řízení obchodních aktivit. Společným jmenovatelem všeho je naplňování strategie banky, kterou jsme si pro tento trh nastavili. Nové pobočky otevíráme ve vlnách, běžnější činností je proto nábor kolegů, který chci mít pod kontrolou. Nejvíce se věnuji vedení obchodu. V oblasti prodeje se zaměřuji na dvě stěžejní věci – plnění obchodních cílů a řízení kvality služeb. V současné době plánujeme další expanzi pobočkové sítě, což bude výzva s ohledem na stav pracovního trhu.

Leo, jak začala tvá kariéra?

Poněkud netradičně. Na konci studií, když jsem přemýšlel, kterým směrem se vydám, jsem se ptal svých kamarádů a známých, jak jsou ve svých zaměstnáních spokojeni. Dostal jsem víc negativních než pozitivních odpovědí, především na prostředí a vztahy mezi kolegy či přístup od nadřízených. Řekl jsem si proto, že toto absolvovat nechci a jednou z mých vizí bylo, že do zaměstnání nikdy nepůjdu. Po návratu ze zahraničí se pak ze mě stal živnostník, začal jsem zprostředkovávat hypoteční úvěry, tehdy ještě jako nezávislý poradce s přímým napojením na banky. Později se k tomu přidaly i úvěry na rekonstrukce bytových domů. Takto jsem pracoval 7 let, pak sehrála roli náhoda. Potkal jsem kolegyni, se kterou jsme dříve spolupracovali a ta mi nabídla pozici ředitele pro Moravu ve společnosti Credoma, ta tehdy poskytovala nebankovní hypotéky. Cítil jsem, že potřebuji změnu a také jsem věděl, kdo bude mým nadřízeným. Nabídku, která se neodmítá, jsem přijal, a proto jsem dnes v Equa bank. Vlastníkem Credomy byl totiž britský investiční fond AnaCap FP, který nám později umožnil vytvořit z nebankovní společnosti banku.

Jaké byly tvé největší anebo nejzajímavější úspěchy?

Svou současnou pozici vnímám jako jeden dlouhodobý úspěch – náš region je stále na prvním místě, s výrazným odstupem. Děláme věci trochu jinak a tím, že se liší provedení, je pak jiný i výsledek. Začíná to už při výběru vhodných uchazečů na volné pozice. Hledáme u kandidátů vlastnosti, které jsou pro danou pozici opravdu podstatné, ne ty, co je můžeme postupem času naučit. Pokud se někdo v práci necítí jako ryba ve vodě, bude tomu odpovídat i výsledek.

K úspěchu velkou měrou směřuje i to, že věcem spíš předcházíme, než bychom na ně reagovali. Nemusíme pak spoustu z nich vůbec řešit. V práci vytváříme dobré prostředí, u zaměstnanců pracujeme na rozvoji nejen po pracovní stránce, ale také umíme ocenit jejich dobré výkony. Záleží mi na tom, aby každý vždy věděl, co jemu osobně konkrétní úkol přináší. Správnost cesty potvrzuje, že dvě třetiny těch, kteří od nás odejdou, se chtějí vrátit.
Za úspěch proto považuju, že se mi nejen tyto věci daří dlouhodobě držet správně nastavené a hlavně, že stejným způsobem pracují i mí manažeři.

V listopadu minulého roku jsi nastoupil do prvního ročníku manažerského studijního programu MBA. Proč si se v průběhu náročné manažerské kariéry rozhodl ještě studovat tento program?

S trochou nadsázky říkám, že důležitou lidskou vlastností je houbovitost. Ten, kdo chce věci kolem sebe tvořit a posunovat, musí neustále čerpat. Vždy, když začnu mít pocit, že stagnuju, začnu se rozhlížet kolem sebe. Předloni to byl skvělý kurz neurolingvistického programování, loni jsem se rozhodl získat více informací z praxe. Chtěl jsem mít vhled do oblastí, se kterými běžně nepracuji a pro pochopení celku mohou být důležité. Hledal jsem, jaké jsou dostupné možnosti, když jsem se dozvěděl o nově otevřeném programu MBA od SAMBY. K lidem, kteří studium organizují, mám důvěru, věděl jsem, že dostanu kvalitní informace. To byl druhý důvod. Tou poslední pohnutkou bylo jedno z mých životních hesel, které mne žene dopředu: „Když nemusíš šlapat, tak se měj na pozoru, protože jedeš z kopce…“.

Vím, že jsi vášnivý čtenář. Která kniha tě v poslední době nejvíce zaujala

Pracovně se většinu času pohybuju v číslech, relaxací jsou pro mne věci mimo „běžný rámec“. Fascinuje mě lidský mozek a jeho schopnosti. Jednu z posledních knih co jsem četl, napsal Mirzakarim Norbekov a má neotřelý název Zkušenosti hlupáka aneb jak se zbavit brýlí. Je o prozření, nejen ve smyslu zraku. Je o síle vůle, kterou můžeme ve svém těle ovládat i to, co si myslíme, že není reálné. Musel jsem samozřejmě vyzkoušet na sobě a mohu potvrdit, že hranice mého přesvědčení se opravdu posunuly.

Děkujeme za rozhovor!

otázky: Pavel Klein
foto: archiv Leo Vaňka

About Post Author

klein